Česká komora architektů letos v lednu vyhlásila 1. ročník soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu (ČCA). O nové prestižní ocenění se nyní uchází úctyhodný počet téměř pětistovky přihlášených prací, z nichž porota složená z renomovaných zahraničních architektů nejprve vybere přibližně padesát architektonických realizací, které budou představeny na nominačním večeru 14. června v kulturním prostoru La Fabrika. Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde deset finalistů, z nichž jeden se stane historicky prvním laureátem České ceny za architekturu, se uskuteční 7. listopadu v Místě pro nové umění – Jatka 78. Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince v Centru současného umění DOX.
Cílem soutěžní přehlídky realizovaných staveb je podpora a propagace kvalitní architektury. Do soutěže se do 15. dubna mohly přihlásit realizace dokončené na území České republiky v letech 2011 až 2015. V sedmičlenné mezinárodní porotě zasednou vynikající architekti, držitelé prestižních ocenění za architekturu: Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), Kees Kaan (Nizozemí), Ivan Koleček (Česká republika/Švýcarsko), Miriam Lišková (Slovensko), Joe Morris (Velká Británie), Martin Rein-Cano (Argentina/Německo) a Jan De Vylder (Belgie).
Porota v průběhu května vybere ze všech přihlášených děl přibližně padesátku architektonických realizací, které budou prezentovány jako nominovaná díla ČCA. V dalším kroku pak porota rozhodne o zhruba deseti finalistech, z nichž se jeden stane laureátem České ceny za architekturu 2016. Kromě hlavní ceny bude ještě udělena Cena za výjimečný počin, kterou uděluje Akademie ČCA ve spolupráci s Grémiem ČCA, složeným ze zástupců České komory architektů. Rovněž mohou být uděleny Mimořádné ceny partnerů soutěžní přehlídky, které schvaluje Grémium ČKA.
Mezi přihlášenými jsou drobné stavby i rozsáhlé komplexy
Mezi stavbami od známých i méně známých autorů najdeme široké spektrum různorodých architektonických počinů. Soutěžní přehlídka přináší vše, co si pod tématem architektura můžeme představit. Od drobných zásahů do interiérů či exteriérů, po rozsáhlá rezidenční a polyfunkční centra; přihlášeno bylo 257 novostaveb a 130 rekonstrukcí. Celkem 163 z přihlášených staveb bylo dokončeno teprve v minulém roce.
Přehlídka ukazuje na 42 příkladech design a drobnou architekturu – počínaje mobiliářem, památníky, kapličkami, rozhlednami, stezkami či hnízdy v korunách stromů, konče rozmanitými stavbami sloužícími rekreačním účelům. Velkou část realizací tvoří adaptace, obnovy, renovace či konverze celých staveb nebo jejich interiérů, které slouží jak bydlení, tak administrativním či komerčním účelům, muzeím, nebo galeriím. Mezi přihlášenými se objevuje 10 instalací výstav a expozic, a to jak architektury, tak dalších oborů.
Důležitým tématem zůstává i nadále bydlení. Ve větších městech vznikají rezidenční komplexy a bytové domy, mezi přihlášenými ale převládají rodinné domy, kterých se objevilo 139, ať už rekonstrukcí či novostaveb. Mezi náročnější investiční akce patří mosty, planetária, rekonstrukce průmyslových či klášterních areálů nebo kostelů. Významnou položku z celkového počtu tvoří také rekonstrukce budov mateřských, základních i středních škol a také řada vysokoškolských objektů. Více než třicítka staveb slouží administrativním účelům a téměř dvacítka polyfunkčním účelům. Nákladné administrativní projekty se objevují jen ve větších městech, především v Praze a Brně. Na interiér se přitom zaměřuje padesátka prací.
Mezi pracemi se vyskytuje jen asi čtvrtina staveb realizovaných z veřejného rozpočtu, což vypovídá o současném přístupu k zadávání veřejných zakázek v České republice. Dobrým příkladem a výjimkou v tomto ohledu je již tradičně město Litomyšl, kde se, jak ukazují přihlášky, v posledních letech podařilo realizovat několik výjimečných objektů. Stejně tak se objevuje jen 26 příkladů řešení veřejných prostranství, zastávek, nábřeží, náměstí či parků. Čistě krajinářských počinů přihlášených do České ceny za architekturu je pak celkem jedenáct.
Více než polovina staveb byla realizována ve velkých městech, jen v Praze 135 a v Brně 41. Zde existuje větší poptávka investorů a zároveň svou profesi vykonává také největší množství autorizovaných architektů. Nejméně přihlášených staveb pochází z Jihočeského kraje a Vysočiny. Stavby, které realizovaly pouze ženy, bychom sice spočítali na prstech, avšak aktuální poměr studentů a studentek architektury na vysokých školách (i s přihlédnutím k výsledkům Komorou organizované Přehlídky diplomových prací), však do budoucna dává tušit, že mladé architektky o sobě ještě nechají slyšet.
