Kvalitu bydlení ovlivňuje mnoho dalších faktorů – vlhkost, prašnost, hluk, materiály použité při stavbě, ale také nábytek, proudění vzduchu a světla. Všechny tyto faktory dohromady vytvářejí buď zdravou, nebo nemocnou budovu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definovala v roce 1982 syndrom nemocných budov (SBS).
„Samozřejmě se nejedná o nemocné budovy v pravém slova smyslu, ale o budovy, v nichž má pobyt negativní dopad na lidské zdraví. Velmi oceňujeme, že se stále více pozornosti věnuje nejen energetické náročnosti budov, ale také jejich celkovému zdravotnímu stavu. Je to způsob, jak informovat lidi o vlivu jednotlivých materiálů použitých ve stavebnictví na jejich zdraví a kvalitu života,“ myslí si Lukáš Kmenta, country manager společnosti Huntsman Building Solutions pro Českou republiku a Slovensko.
Plísně a jiné projevy
Některé projevy „nemoci“ domu jsou zřejmé na první pohled. Jedná se například o plísně a výskyt hub. Spory těchto mikroskopických organismů způsobují zdravotní problémy, které se projevují například v podobě alergií, ale také postižením jater, srdce nebo plic. Nebezpečí plísní a hub spočívá také v tom, že pokud jsou již zřetelně viditelné, žijí na povrchu a dlouhodobě ovlivňují lidské zdraví.
Dalšími důsledky nemocné budovy jsou bolesti hlavy, únava, suché a podrážděné sliznice, kůže nebo oči, poruchy soustředění a dokonce i spánku, které se objevují, aniž by byla zjištěna jiná fyziologická příčina.
Zaměřeno na zdraví
Jediným funkčním způsobem, jak odstranit vlhkost a plísně na domě a v domě, je správně izolovat stěny a střechu vhodnými materiály. Takovými, které jsou nejen prokazatelně zdravotně nezávadné, ale také dlouhodobě trvanlivé a šetrné k životnímu prostředí – jak způsobem výroby, tak i způsobem likvidace po skončení jejich životnosti.
„Vzniku a šíření plísní a bakterií v interiéru lze zabránit pouze dokonale těsnou izolací. Zatímco u vlny nebo rouna zůstávají místa neizolovaná nebo špatně izolovaná, kde se následně vytvářejí tepelné mosty, sráží se vlhkost a vznikají plísně, izolace z chytré pěny vytváří kompaktní povrch, který je všude stejně odolný vůči vlhkosti, hluku, prachu a radonu,“ vysvětluje Kmenta.
Zdravá umělotina?!
Na první poslech nezní PUR pěna, tedy polyuretanová pěna, jako materiál šetrný k životnímu prostředí.
„Opak je pravdou. PUR pěna se vyrábí recyklací PET lahví nebo zpracováním odpadu. Doporučuji vybírat takovou, která má několik certifikátů od nezávislých profesních sdružení potvrzujících její kvalitu a zdravotní nezávadnost,“ říká odborník z HBS. Podle něj jsou spolehlivými a kvalitu zaručujícími certifikačními orgány British Board of Agrément (BBA), KIWA a Byggvarubedömningen. Označení CE by mělo být u výrobků uváděných na evropský trh samozřejmostí.
„Výrobci stříkané pěny, kterým skutečně záleží na kvalitě bydlení lidí, ale také na životním prostředí, které s kvalitou bydlení souvisí, dělají věci na podporu udržitelnosti a ekologické rovnováhy na naší planetě. Podíleli jsme se na projektu obnovy Tatranského národního parku, kdy za každý aplikovaný barel stříkací pěny bylo v konkrétní lokalitě vysazeno několik stromů,“ pokračuje Lukáš Kmenta.
Další úpravy
Existují i další cesty ke zdravějšímu domovu a nemusí jít vždy o velké změny.
„I relativně malé změny v interiéru, jako je použití lepidel nebo omítek, které dokáží pohlcovat hluk, mohou mít velký efekt,“ říká Branislav Augustín, odborník na renovace budov ze společnosti Sika Slovakia. „Často se však setkáváme se snahou o maximální efektivitu za minimální náklady, kdy výsledkem renovace není zvýšení, ale snížení kvality života lidí.“
Odborníci na kvalitu bydlení proto doporučují při stavbě nebo renovaci domů používat funkční systémy a kvalitní materiály. A nezapomínejte, že vše souvisí se vším. „Způsob a kvalita zateplení, oprava střechy, izolace, způsob vytápění, větrání a klimatizace místností spolu souvisejí a tvoří systém, který zdraví buď prospívá, nebo škodí. To je třeba mít na paměti,“ uzavírá B. Augustin.
